Když vidíme, jak někdo něco dosáhl (ať už zhubl nebo nabral svaly), většina lidí v tichosti závidí. Nejen ty výsledky, ale i železnou vůli, a že se uměli motivovat ke cvičení.
Kdybyste tak i vy věděli, jak se přinutit ke cvičení a motivovat se?
Mnozí předpokládají, že umět se přinutit je ctnost a je to prospěšné. No ve skutečnosti, vůbec to tak nemusí být. Alespoň ne z dlouhodobého hlediska.
Jak říká Bible, prvním hříchem bylo selhání sebekontroly. Jinak řečeno, neschopnosti se přinutit udělat něco jiného, než bychom měli. Evě bylo zakázáno ochutnat ovoce na stromě poznání. Pokušení bylo příliš velké.
Poučení zní, že musí trénovat sebeovládání. Nebo ne?
Možná ne. Je to spíš ilustrace toho, že lidé mají daleko od dokonalosti a naše schopnost sebeovládání, je výrazně omezená.
Namísto nucení či motitování se do cvičení, ačkoli nás láká něco jiného, mnohem lepší strategií je něco jiného.
Pokud budete hledat způsob, jak se motivovat, dopředu jdete do prohraného boje.
O čem tento článek nebude
Možná jste už něco takového četli nebo slyšeli:
- odměňte se,
- nastavte si ráno budík a jděte cvičit dříve
- a podobné povrchní rady.
Kdyby tomu tak bylo jednoduhé z té postele vstát. Jen budík nezajistí, že i vstaneme, i se oblečeme i začneme cvičit.
Je to smutné, číst takové nesmysly.
Ukecat kamarádku. No dobře a co potom? Myslíte si, že vydrží, když jste ji donutily a ona naopak vás? Také se jí nechce a když to po 2 nucených trénincích zabalí, stejně to zabalíte i vy.
Nebo se odměníte?
Toto je snad největší bulshit o motivaci k cvičení.
Co vám brání si koupit, to co chcete už teď? Nic. Říci si, že si něco koupíte až poté, když budete měsíc pravidelně cvičit, skončí pouze u slov. Nic vám nebrání jít si kdykoliv cokoliv koupit a odměnit se.
Dáte si jasný cieľ?
Možná je vaším cílem zhubnout z břicha, vyformovat postavu, zpevnit zadek, nabrat svaly… Může to být cokoliv. Vy víte, co to je. Máte to teď asi na mysli.
A co? Donutilo vás to jít cvičit? O tom pochybuji.
Přiznejte si to. Stále se vám asi nechce.
Nevím jak u vás, ale takové hloupé rady urážejí mou inteligenci.
Pokud nechcete být z takových povrchních bulshitů zklamaný, ukážu vám, co skutečně potřebujete.
Jak se tedy “motivovat” ke cvičení?
Hledat způsob, jak se motivovat ke cvičení či hledat způsoby, jak si zlepšit sílu vůle, nejsou řešeními, jsou to symptomy, které pouze zvýrazní hlubší problém, pro který se neumíte dokopat k něčemu, co byste měli dělat.
Mnoho výzkumů prokázalo, že spoléhat se na vůli, nucení, nebo snahu o sebekontrolu, nevede nikam. Alespoň ne z dlouhodobého hlediska.
Donedávna se v psychologii věřilo, že schopnost sebekontroly a síla vůle je to, co potřebujete. V současnosti však roste počet důkazů, že k mnohem efektivnějšímu dosažení svých cílů potřebujete diametrálně odlišný přístup.
Ve studii z roku 2011 publikované v časopise Journal of Personality and Social Psychology, vědci sledovali 205 lidí po dobu jednoho týdne. Účastníci studie dostali zařízení BlackBerry, které se náhodně zapnulo a ptalo se účastníků na jejich touhy, pokušení a sebeovládání, které v daném okamžiku prožívali.
Narazili přitom však na zvláštní paradox. Lidé, kteří byli nejlepší v sebekontrole, hlásili během celého období studie méně pokušení, kterým museli odolávat. Zjednodušeně řečeno, lidé, kteří tvrdili, že vynikají v sebeovládání, ho téměř vůbec nepoužívali.
Nedávno tuto myšlenku potvrdil a rozšířil psycholog Michael Inzlicht a jeho spolupracovnice Marina Milyavskaya, kteří se zabývají otázkou, proč úspěšní lidé něco dokončí. Ve své studii podobným způsobem týden sledovali 159 studentů na McGill University v Kanadě.
Pokud je vzdorování pokušení ctností, jak se tvrdí, pak by lepší schopnost odolávat pokušením měla vést k větším úspěchům. To však není to, co zjistili výsledky jejich experimentu publikované v odborném časopise Social Psychological and Personality Science.
Studenti, kteří musely projevovat větší sebekontrolu, nebyly úspěšnější při dosahování svých cílů. Byli to studenti zažívající méně pokušení, kteří byli úspěšnější. Dokonce, studenti, kteří se museli více kontrolovat, uváděli, že se cítí více vyčerpaní. Takže nejenže nedosahovaly své cíle, byly také více vyčerpaní z pokusů o sebekontrolu.
Ale nepotřebujete tu ode mě odkazy na více vědeckých důkazů, abyste, věděli, že sebekontrola je náročná.
Každý rok si první lednový týden mnozí z nás dají své novoroční předsevzetí. Fitka jsou plná, najednou se v nich nedá pohnout. Najednou se hubne, zdravě se stravuje. Jiní přestávají kouřit, váš spolubydlící zabalil do chladničky ovoce a zeleninu, váš přítel si právě koupil 10 knih o tom, jak změnit svůj život.
Skončí leden, uvidíte souseda, jak znovu kouří. Fitka jsou opět v normálu, vašeho přítele zavalily povinnosti natolik, že knihy už sbírají týdny prach.
Motivace je velmi nestálá. Pouze motivace vás neudrží v pohybu. Motivace vás maximálně tak na chvíli nakopne. Jsou s ní spojeny emoce a ty jsou přelétavé. Jednou se cítíte tak, potom jinak. Nejen ze dne na den, ale i z hodiny na hodinu. Když o měsíc ani nevíte, co jste si předsevzali, ale náhodou potkáte toho známého, kteří se rozhodl zhubnout, i jemu / jí se to trochu podařilo. Opět jste motivován něco změnit. Ale jen do chvíle, než ten známý nesejde z mysli.
Co pak uděláte, když motivace rázem vychladne? Začnete si to omlouvat a čímkoliv odůvodňovat:
- Jsem příliš unavený na cvičení.
- Jeden kousek navíc neuškodí.
- Od zítra.
- Od příštího týdne.
Nestálost motivace, vůle či nucení se je důvod, proč se NEMŮŽETE spolehnout na motivaci. Jeden den tam je, další zase ne.
Co ve skutečnosti třeba dělat namísto nucení se do cvičení a hledání motivace
Lidé často říkají, jak mají problém při něčem setrvat. Týká se to hlavně cvičení. Vědí, že by měli, ale i tak to nedělají, nebo to krátkodobě dělají s odporem. A pak se na to vykašlou.
Pokud se budete nutit, dříve či později to vzdáte. Většinou to bude dříve. Nikoho nebaví práce, do které se musí nutit.
Skvělým způsobem, jak se “motivovat” či “přinutit” cvičit, je neřešit motivaci jako faktor, který ovlivňuje, zda si zacvičíte nebo ne. Někdy je nejlepším rozhodnutím žádné rozhodnutí.
Zní to jako filozofická hádanka, ale ve skutečnosti je to velmi jednoduché. Pokud máte s něčím problém, často pomáhá to neřešit a eliminovat ve svém okolí vše, co by tento problém mohlo opět spustit. Při závislosti na alkoholu pomáhá, pokud doma není žádný alkohol a kolem alkoholu v obchodě jdete velkým obloukem. Pokud máte chuť na sladké a nevíte se kontrolovat, vše sladké doma vyhoďte a vůbec ho na nějaký čas nekupujte.
Půst od něčeho umožňuje nedělat rozhodnutí a zcela eliminuje problém s rozhodnutím či ano nebo ne. Jednoduše to nemáte, tak nad tím ani nepřemýšlíte.
Stejně to je i s motivací. Pokud se nebudete zabývat tím, jak moc jste motivován a zda se na to cítíte, a prostě jen začnete, tak je problém vyřešen. Už jste začali, soustředíte se na tu činnost, neřešíte, jestli jste motivován, protože už jste v tom a jedete.
No ale jak jednoduše začít? To je ta těžší část, ale není to nic, co by se nedalo zvládnout. Dá se udělat jedna věc.
Ve všem potřebujete silné základy. Pokud je máte, máte něco pevné, na co jsem se dá stavět.
Pokud je nemáte, časem se to celé rozpadne. Bude to fungovat. No jen nakrátko. Dá vám to chvilkové pošťouchnutí vpřed. I to někdy třeba. No vždy jde o to, co bude fungovat dlouhodobě.
A dlouhodobě bude fungovat plán, který dodržíte, protože chcete a vidíte v tom hodnotu. Ne proto, že musíte, ale protože chcete a ceníte si své úsilí. Můžete občas něco nedodržet, nic se nestane. Nikdy nejde vše na 100% podle našich představ. Důležité ale je být konzistentní. To vždy vždy vždy trumfne motivaci a nucení se.
Můžete se cítit naprd, můžete mít špatný den, nemusíte se na to cítit, ale konzistentnost vyhraje pokaždé.
Každý člověk žije podle svých hodnot a priorit. Dělá v první řadě to, co si nejvíce cení a až v poslední řadě to, co si necení, ale musí.
V momentě, kdy si lidé určí cíl, který je zároveň v souladu s jejich nejvyššími hodnotami, stanou se z nich nejsilnější verze sebe samých, které neřeší motivaci.
V těchto momentech jsou nejvíce vytrvalí, nejvíce disciplinovaní, a zároveň i nejvíce naplnění ve svém životě.
Jakmile přesunou život na nižší hodnoty, začnou věci odkládat, nebaví je to, zkrátka, dělají jen to nejnutnější.
Každý, kdo si dává cíle v souladu se svými nejvyššími hodnotami, má zároveň i největší pravděpodobnost, že prostě začne, vytrvá a nebude premýšľet nad tím, zda se nyní cítí motivované.
Už zmíněný Michael Inzlicht to navrhl v psychologickém modelu hodnotového rozhodování, jehož je spoluautorem. Jednoduše řečeno: Pokud si to ceníte více než cokoli jiného, rádi to uděláte. I kdyby to mělo trochu bolet.
Nikdo vám motivaci nedá. Nedostanete ji na papíru v práci od nadřízeného. Nedostanete ji v reklamě. Nedostanete ji v televizi. Nedostanete ji na YouTube. Nedostanete ji na Facebooku a Instagramu. Nedostanete ji od nikoho. Tečka.
Je velmi zajímavé, sledovat v tomto armádu. Ve Spojených státech mají špičkově vycvičené vojáky. Častokrát přijdou lidé na výcvik slabí, ale odcházejí disciplinovaní a mentálně silný. Proberou totiž mimo jiné odpovědnost.
Zapomeňte na televizní reality show, kde trenér křičí na obézního člověka, který vyplouvá duši a nutí ho pokračovat až odpadává. To je pouze pro vaše pobavení. Takto věci ve skutečnosti nefungují.
Je dobré mít někoho, kdo vás podpoří a povzbudí, ale nikdo vás nemůže dlouhodobě motivovat.
V konečném důsledku je to na vás. Buď to chcete, protože v tom vidíte hodnotu, nebo to nechcete, protože v tom vlastně hodnotu nevidíte. Pokud je cvičení vaší hodnotou a vnitřním nastavením, nepotřebujete se nutit, ani motivovat. Jednoduše to půjde.
“Ostatní kluci byli znechuceni v obličeji, že před sebou ještě mají opakování. Já jsem se na to (cvičení) těšil. Proč? Protože jsem věděl, že každé opakování, které jsem udělal, každou sérii, kterou jsem udělal, a čím více závaží jsem zvedal, byl jsem o krok blíž, abych svou vizi proměnil ve skutečnost. ” – Arnold Schwarzenegger
Nesnažte se nutit, nebo pracovat na síle vůle při cvičení. Selžete. Ve skutečnosti při cvičení na ní ani moc nezáleží.
Nedávný národní průzkum z Chicagské univerzity zjistil, že až 75% Američanů si myslí, že nedostatek vůle je překážkou hubnutí. Přesto existuje vědecký konsenzus, že krize obezity je výsledkem mnoha faktorů včetně nadměrného příjmu kalorií, prostředí, které vás nutí více jíst, nezdravý životní styl a málo pohybu. Kromě jiných. Síla vůle tam ani není.